Správci kostela

Opati:

1358 – 1363 – Antonin

okolo roku 1377 – Jan I.

1376 – 1407 – Prokop

1409 – 1431 – Matěj

1457 – asi 1472 – Jan II.

za krále Vladislava II., okolo roku 1518 – Matouš

okolo r. 1522 – Kašpar

†1538 – Jan III.

po něm opat z kláštera Třeboňského

okolo roku 1539 – Melichar Šumperský

okolo roku 1540 – správce, kanovník u sv. Víta

†1544 – Prokop II.

ještě roku 1559 – Mikuláš I.

okolo roku 1563 – Mikuláš II.

okolo roku 1575 – Mikuláš III., šlechtic z Vencu, rodem z Dolního Ingelheimu

Ondřej, dříve převor kanonie

1576 – 1578 – Jindřich, převor z Dolního Ingelheimu

1578 – †1604 – Jan IV. Mír

1605 – †1609 – Michal Vinkler

1610 – 1611 – Kašpar Čepl (15. února roku 1611 zavražděn při zničení kláštera)

po zničení kláštera – dočasný správce – zderazský probošt Řehoř Link

1613 – 1614 – Augustin Albert Müller

1614 – 1627 – Řehoř Link

1627 – 1637 – Vavřinec Ezechiel Virčkovský z Palmberku, kanovník Augustinián z Olomouce

1637 – 1640 – Vácslav Augustin Hibel

1640 – 1651 – Jan Chrisostom Šrepl ze Šreplsberku, administrátor

1651 – 1681 – Isidor de Croce

1681 – 1684 – Jiří Ignác Jurečko

1684 – 1712 – Jan Vácslav Luňák

1712 – 1724 – Řehoř Samuel Otčenášek

1724 – 1729 – Aleš Josef Bartoloměj Hamák

1729 – 1744 – Tomáš Jan Brinke

1744 – 1751 – Tomáš Josef Girt

1751 – 1760 – Josef Vácslav Poklop

1760 – 1770 – Karel Christoslav Procházka

1770 – 1785 – Augustin Jan Nepomuk Paukrt

________________________________________________

11. listopadu 1785 – kostel i klášter byly z rozhodnutí císaře Josefa II. laicizovány a předány do užívání armádě jako skladiště eráru.

Kostel byl znovu vysvěcen 13. prosince 1789 na jméno sv. Karla Velikého.

Duchovní správci:

1789 – 1809 – kněží Kapucíni

P. Donat, z kláštera sv. Josefa
P. Faustin, který mnoho let pobyl v tureckém zajetí
P. Patern Šerber, který v prvním roce svého pobytu roku 1797 při mši padl do mdlob a zemřel
P. Samson Prechler, v roce 1809 se vrátil do kláštera

1809 – 1856 – světští kněží, tzv. exposité

— 1809 – P. Vácslav Titl, v témže roce 1809 se stal žaltářníkem v kostele sv. Víta

— 1809 – 1815 – P. Vácslav Vítek, v tom roce se odebral do kláštera sv. Jakuba

— 1815 – 1817 – P. Antonín Habal

— 1817 – 1825 – P. Tomáš Viták

— 1825 – 1832 – P. František Royt

— 1832 – 1841 – P. Matěj Albert Masný

— 1841 (duben – srpen) – P. Emanuel Alexandr Vidimský, předtím pastýř vojenské osady Rakouské v Mohuči

— 1841 – 1844 – P. Ferdinand Vojtěch Skarnic

— 1841 (září – prosinec) – dočasný správce P. František Simenec, kooperátor u sv. Apolináře

— 1841 – 1853 – P. Norbert Vambera

— 1853 (červen – říjen) – dočasný správce P. František Simenec, kooperátor u sv. Apolináře

— 1853 – 1856 – P. Martin Bebr

1856 – 1869 – Redemptoristé

konali současně duchovní správu v c.k. zemské trestnici u sv. Vácslava,
na Karlově pobývalo obvykle 8 kněží,

— po celou dobu zde byl rektorem P. Antonín Maštalíř

od roku 1869 – diecézní kněží

1869 – dočasný správce P. František Simenec, farář u sv. Apolináře

1869 – dočasný správce P. Josef Košátka, kaplan u sv. Apolináře

1869 – 1879 – P. Karel Navrátil

1880 – 1884 – P. František Čermák

1884 – 1890 – P. František Jirák

1890 – 1892 – P. František Xaver Ekert

1892 – 1898 – P. Jan Zlat. Kačer

1898 – 1901 – P. Václav Kocián

po roce 1901 – P. Antonín Postřihač

kolem roku 1903 – P. Alois Strnad

———————

1947 – 1958 – P. Antonín Metoděj PETRÁK.

1958 – 1971 – P. Ludvík FELLER.

1971 – 1974 – P. ThDr. Josef PAŠEK, kanovník, administrátor excurrendo, farář u sv. Apolináře.

1974 – 1990 – P. Jan MÁRA O.Cr., kanovník a emeritní probošt vyšehradské kapituly, arciděkan u sv. Ludmily, administrátor excurrendo.

1990 – 1995 – Mons. doc. ThDr. Jiří SKOBLÍK, emeritní kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, rektor kostela.

1995 – 30. 06. 2016 – M. ThDr. Jiří SVOBODA, JC.D., kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, zástupce soudního vikáře Metropolitního církevního soudu Arcidiecéze pražské, rektor kostela.