2018

Restaurování hrobek na Karlově

V červnu 2016 byl zahájen průzkum a poté restaurování tří hrobek kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově.

Nejstarší krypta, tzv. Obecná, byla zřízena v roce 1670 a podle dochovaných zápisů v ní bylo pohřbeno 37 osob, opatů, řeholníků i laiků. Mělo zde odpočívat pět karlovských opatů, Isidor de Croce (+1681), Jiří Jan Jurečko (+1684), Vácslav Jan Luňák (+1712), Řehoř Samuel Otčenášek (+1724) a Aleš Bartoloměj Hamák (+1729). Ovšem dalším průzkumem jsme zjistili, že minimálně Jan Vácslav Luňák byl přenesen do nově zřízené tzv. Opatské hrobky a je otázkou, zda se tak nestalo i u ostatních představených kláštera.

V Obecné kryptě odpočívá i augustiniánský mnich Liborius Adam Ignac Dobrzenský z Dobrzenic. Ten se narodil okolo roku 1688 a zemřel 14. prosince 1709. Jeho rodiče byli Jan František Dobrzenský z Dobrzenic a Anna Magdalena Sluzská z Chlumu, dcera Jana Ladislava Sluzského z Chlumu a Kateřiny Radetzké z Radetze. Liborius měl 6 starších sourozenců, 4 sestry a 2 bratry, z nichž Karel Ferdinand (*1675 Slavíkov u Chotěboře, +1728 Neděliště) byl přímým předkem všech současných Dobrzenských, v 8. generaci také Jana, 50. velmistra Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.

Tato pohřební krypta je rozměrově největší. Na délku měří 6 metrů, na šířku 5 a na výšku 3 metry. Nachází se pod středem kostelní lodi a její vchod, krytý deskou z červeného mramoru, se nachází pod varhaní kruchtou. Firma ŠTUKO při úpravě v roce 1967 vystavěla u východní zdi hrobky jakousi tumbu, do které tehdy byly všechny zde uložené ostatky uloženy. Bohužel k této akci nemáme dostupnou žádnou dokumentaci.

V roce 1720 byla před oltářem Panny Marie karlovské zřízena hrobka svobodných pánů z Bubna a Litic, jejíž vchod je zakrytý rovněž kamenem z červeného mramoru, na němž je umístěn mosazný plastický rodový znak. Vystavět ji nechala Johanka Polyxena hraběnka z Bubna a Litic. Tato hrobka nám připravila velké překvapení. Na starých fotografiích z šedesátých let minulého století bylo sice patrné, že je ve špatném stavu, ovšem černobílá fotografie nedokázala dostatečně vykreslit, až jak moc špatné to je. Po otevření hrobky jsme zjistili, že podlahu pokrývala změť trosek rakví, textilu a ostatků. Nicméně překvapením nebyl onen špatný stav, ale to, že v hrobce bylo pohřbeno více lidí, než se očekávalo. Podle záznamů zde měla být pohřbena pouze hraběnka Johanka, ale spolu s ní zde odpočívají i další minimálně tři osoby a nejméně jedno, spíše však dvě děti. Počet pohřbených není možné doložit jednak proto, že v záznamech není o pohřbech ani zmínka, jednak proto, že ostatky byly ve velmi špatném stavu. Jak vlivem působení prostředí, tak i zásahem lidské zloby. Hrobka byla velice pravděpodobně vyloupena. Rakve byly evidentně rozbité, textilie potrhané a kosterní ostatky zpřeházené a některé polámané.

Za finančního přispění rodiny z Bubna a Litic byla vyrobena kovová rakev, do které byly ostatky pietně uloženy. Rakev pak byla opět umístěna do krypty.

Třetím, nejmladším pohřebním prostorem v kostele je krypta Opatská, vystavěná v roce 1733. Její vchod se nachází přímo před presbyteriem a je zakrytý deskou z červeného mramoru, zdobenou řezbou znaku karlovských kanovníků. Sem byli pochováváni karlovští opati a řeholníci, i když jako první zde byla v roce 1734 pohřbena paní Kateřina Sandmannová či Sanemannová, matka jednoho ze zdejších řeholníků. Záhady s počtem pohřbených jsme se dočkali i zde. Podle záznamů mělo být v kryptě 14 pohřbů. Nicméně zde byly nalezeny zbytky po pouhých 13 rakvích, zato ostatků zde bylo po 20 až 23 osobách. Podle názoru odborníků mělo být do několika rakví uloženo více jedinců. Pravděpodobně. Některé z rakví se dochovaly v překvapivě dobrém stavu. Byly ozdobeny barokní výmalbou a na některých byl uveden letopočet úmrtí. Na dvou se dokonce dochovaly zbytky olověných autentik se jmény pohřbených, a to opatů Josefa Vácslava Poklopa a Karla Christoslava Procházky.

Čtyři nejlépe zachované rakve byly restaurovány a byly do nich uloženy ostatky řeholníků, které se podařilo bezpečně identifikovat. Pro zbylé ostatky byly vyrobeny dvě kovové rakve, které byly umístěny na nerezovou konstrukci při východní stěně krypty.

V pátek 29. června byly do všech tří krypt byly umístěny křížky, prostory byly požehnány, vykropeny svěcenou vodou a okouřeny kadidlem. Krypty byly uzavřeny a zapečetěny a za pohřbené byla následující neděli sloužena mše svatá.

Odpočinutí věčné dej jim, Pane,

a světlo věčné ať jim svítí.

Ať odpočívají ve svatém pokoji.

Amen.

plk. ThDr. Jiří Ignác Laňka, Ph.D., jáhen na Karlově