Kázání jáhna Jiřího při bohoslužbě v Mauthausenu 24. října 2015

Je to pro mne velkou ctí a zároveň velkou odpovědností hovořit zde na tomto místě a v tomto společenství. Tohle místo je temné. Temné hrůzou lidské brutality, zažranou do zdí. Není to tu hezké, ale vy jste přece zde. Přicházíte každý rok, vzpomínáte, modlíte se, nechcete zapomenout. Je to úžasné svědectví, protože tohle místo je továrna na smrt. A smrt dokáže přemoci jen láska a vy tu lásku sem přinášíte a tohle místo očišťujete. Kéž by takových lidí, jako jste vy, bylo více. Snad by se podařilo očistit od temnoty zla celý náš svět. Vy představujete to, co v naší společnosti pomalu mizí – uctivou lásku v rodině, která žije a trvá přes generace a nekončí ani branou smrti. Díky vám za to.

 

Slyšeli jsme slova 23 žalmu, který má svou spojitost s tímto místem. Jak mi sdělil můj vzácný přítel, vojenský historik Eduard Stehlík, tento žalm byl velmi blízký srdcím výsadkářů, kteří prodělávali svůj výcvik v Arisaigu na západním pobřeží Skotska. Mnozí z těchto bojovníků byli poté vysazeni na území Protektorátu, aby splnili úkol a většina z nich, aby naplnili svůj osud. Bojovali s obrovskou odvahou a nasazením. Snad jim byla opravdu oporou i slova onoho žalmu: „i kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť Ty jsi se mnou“. Šli po správných cestách pro Hospodinovo jméno, protože Hospodin je spravedlnost, a oni pro tu spravedlnost, pro lásku k vlasti a pro svobodu neváhali položit své životy. Ale na těch cestách nebyli sami, mnoho hrdinů jim podávalo pomocné ruce a mnoho z nich s nimi také naplnilo své osudy. Byli to hrdinové bez uniforem, bez speciálního výcviku, bez slov vojenské přísahy. Muži i ženy, děti i staří lidé. Jejich jména nesmí být nikdy zapomenuta. Každé to jméno je spojeno s určitou lidskou bytostí, s člověkem, který měl svůj život, své drahé, prožíval radosti i starosti. Určitě neplánovali, že se stanou hrdiny, mučedníky pro vlast a svobodu a přesto se jimi stali. Jim patří naše vzpomínka a naše úcta. A také těm, kteří onu křížovou cestu přežili a mohou tak dalším generacím vydávat své svědectví.

Osudy vašich blízkých, kteří zemřeli zde, ale i na dalších místech, spolu s vašimi slovy nám musí být velkým mementem, varováním před tím, že zlo dosud nebylo poraženo a že stále jen čeká, aby zvedlo hlavu. Tenkrát i dnes. Když se Hitler ve třicátých letech začal dostávat k moci, nikdo by nevěřil, jaké hrůzy a běsnění se po pár letech rozpoutají. Klid a mír, ve kterých nyní v naší zemi žijeme, nejsou ani výsadou, ani právem. Je to dar, který nám vybojovali i Vaši blízcí, a naším úkolem je tento dar střežit a bránit.

Oni zemřeli, aby spravedlnost a svoboda mohly znovu zavládnout. Jejich duše jsou v Boží náruči a věřím, a vím, že i mnoho z vás, že se s nimi jednou shledáme. Bůh je láska a v něm je věčné odpočinutí, které vyprošujeme zemřelým v naději i pro nás živé. Amen.